Prý hloupneme

25. 11. 2014 15:05:24
Asi přestanu s definitivní platností číst tisk. Nic pěkného se stejně nedozvím. Občas se jim povede vtipný komentář a to je asi tak všechno. A dnes jsem se ke všem katastrofám, které nás postihly díky politickým šarádám a jiným neveselým historkám, navíc ještě dozvěděla, že: Evropani hloupnou. Jsou o dost blbější než naši předci v 19. století.

Tento Oxfordem vědecky potvrzený fakt, mě v prvním okamžiku docela nadzvedl. Dotkl se mého, docela vysokého, mínění o mé maličkosti.To, že to objevil vážený tým britských vědců, srovnávacími studiemi, ještě neznamená, že to musí být pravda. Vědeckým výzkumům přestávám věřit už od doby, kdy přišli s tím, že po hlávkovém salátu se tloustne. Jo, prý se tloustne díky hnojivům, kterými ten salát polévají.

Takhle mi slavné vědecké týmy berou jednu iluzi za druhou. Když k tomu připočtu různé testy potravin, škodlivost umělých vláken na těle, zprávy, že nemám vycházet z domu, protože polétavý prach překročil tisíckrát normu, nebo vykvetly jehnědy a stovky jiných milých zpráv, nevidím budoucnost lidstva, ani svoji, nijak růžově. A teď ještě přijdou s tím, že blbneme, že umřeme na blbost, že intelektuální doba Evropy skončila.

Argumenty vědců: V 19. století šla kultura vpřed. Tehdy žili slavní spisovatelé, básníci a umělci. Tehdy vědci objevovali ty nejvýznamnější objevy lidstva, dnes už žijeme jen z jejich poznatků. Lidi jsou líní myslet, encyklopedické znalosti mají na úrovni přerostlých šimpanzů (tak to aspoň vyznělo) a mozky vykazují menší kapacitu, než byla kapacita mozku mého děda, o pradědovi ani nemluvě. (Volná citace z článku v MF Dnes).

„Panebože, co je to zase za kravinu,“ nedá mi, abych nekomentovala nahlas komentář v novinách. „Četl jsi to? Prý jsme už úplně blbý, jako tedy my Evropani.“

„Jaká kravina? Holá fakta, drahoušku,“ pronese můj muž, vytržený z luštění křížovky. Jeho neoblíbenější činností, zakončující ranní četbu tisku. „Jo, četl, mají pravdu.“

„Nepovídej, a na to jsi přišel jak,“ ptám se svého pana dokonalého.

„Vezmi si sebe. Před pár lety, všechno co jsi potřebovala vědět, sis nosila sebou v noťasu. Dneska už ti na to stačí telefon.“ Když mi může sdělit, že jsem blbá, jak zjistili vědci z Oxfordu, ani mu nevadí, že ho rušením z luštění.

„Jasně, já gúgluju většinou tvé dotazy, jestli sis nevšiml.“ Protáčí mě. Že jsem nedržela pec.

„Fajn. Tak mi řekni, jaké mám telefonní číslo?“ Evidentně se baví.

„Hele lušti si křížovku.“ Vím, že končí na pět set. Dostal mě. „To, že ho nevím, ještě snad neznamená, že jsem blbá.“

„No, já jen, že když nebyly tyhle vynálezy, tak sis musela pamatovat aspoň ty nejdůležitější telefony. A teď? Zařveš do mobilu jméno, protože jsi slepá jako krtek, a hotovo. Mozek vlastně nepotřebuješ. A tak je to se vším. Na co studovat, hledat, když stačí gúglovat.“ Obhajuje Oxford. „Vzpomeň si na svého otce. Co nenastudoval, nevěděl. A že toho věděl! Hotová pochodující encyklopedie.“

Mlčím, má vlastně pravdu. Vzpomenu si, jak se můj děda rozčiloval, že nás pouští ze škol nevzdělané.

„Já, když jsem ukončil gymnázium, tak jsem musel umět latinu, francouzštinu, němčinu.“ Říkal rozzlobeně. „Vy neumíte ani tu pitomou ruštinu. Co vás taky ty ženský můžou naučit. Mají jiné starosti. Nic neumíte, nic nevíte, nic vás nezajímá. Co z tebe děvenko, bude?“

Vzpomenu si na svého otce, obloženého stohy knih, píšícího celé noci na staré Remingtonce vědecké články. Dokázal mi vysvětlit, jak je to vlastně s matičkou Zemí, Sluncem a planetami kolem, za pomoci jablka, švestek a jedné blumy. To byl měsíc. Naučil mě dělat preparáty, začali jsme tenkou blankou z cibule a stařičkým mikroskopem.

Začnu hledat ve své mizerné paměti, kdo se za posledních dvacet let nějak zapsal do mého podvědomí tím, že něco skvělého napsal, namaloval, zhudebnil. Hledám v paměti nějaké nové Beatles, nějakého nového Dalího, nějakého nového Baudelaira. Nikoho takového nenacházím. Po světových jevištích poskakují pořád ještě Stouni, dědci nad hrobem, Cohen už taky není žádný mladík. Z literatury? Malíři? Nikdo takový nový, kterého zná a uznává celý svět, mě nenapadá. O politicích se snad bavit nebudeme, poslední velká politička, co já vím, byla Margaret. Pak snad ještě Rowlingová se svojí pohádkou.

„Hele, tak nad tím přemýšlím,“ začnu zkroušeně. „Obávám se, že mají pravdu.“

„Vždyť jsem to říkal už před hodinou,“ V hlase má vítězný tón. „Navzdory všem těm moderním technologiím, blbneme. Mně stačily dva díly toho přiblblého pořadu, že nikdo nejsme dokonalý. To byla přehlídka totálního zblbnutí národa, ohne sranda.“

„Tak fakt je, že nějak ten mozek už nepotřebujeme. Ale musíme umět gúglit. Tetička Wiki toho ví také dost. Ale někteří z nás neumí ani to, že jo?“ Neodpustím si.

„Jestli tě to uklidní, tak ti vědci z Oxfordu jsou taky Evropani.“ Je milý, chce mi pofoukat bebínko. „Hele, já uvařím kafe, ty mi vygúgluj kdo

napsal Cosi Fan Tutte. Je to v té křížovce, v tajence.“

Vím to, ale když se mi vaří káva...

Autor: Běla Polášková | úterý 25.11.2014 15:05 | karma článku: 33.33 | přečteno: 3790x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Poezie a próza

Václav Kunft

Velký pátek

Otevírání hor a vydávání pokladů nemá nic společného s křesťanským Velkým pátkem. Je to stará pohanská tradice spojená s příchodem jara. Mytologické téma je smrt a znovuzrození.

29.3.2024 v 11:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 30 | Diskuse

David Snítilý

... a co je vlastně normální aneb nudné vztahy

„A je sexy ten Váš kamarád?“ provokovala Marka Tereza. „Ne tak jako já," kasal se Marek. „Sexy s tímhle pivním mozolem?" poukázala na jeho zvětšujícího se milana. „To není pupek, to je charisma," oponoval nádherné femme fatale.

29.3.2024 v 7:40 | Karma článku: 9.41 | Přečteno: 140 | Diskuse

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 8.83 | Přečteno: 154 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 15.26 | Přečteno: 204 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 199 | Diskuse
Počet článků 26 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1720
Nejsem poeta, jen pozorovatel života. Proto mám ráda fejetony. Občas píši i povídky, ty si ovšem vymýšlím. Mám ráda humor, jsme tu chvíli a mrtví budeme dlouho. Nejsem si jistá, že ho umím, ale moc se snažím vidět jej za vším.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...