Síla slabin aneb pár rad cynické ženské

  Jsem ženská a jako taková, mám své slabiny. Kdyby jen jednu, tak mi snad ani nestojí za to, se jimi zabývat. Ale je jich víc než dost. Například: Pořád mám pocit, že nevypadám tak jak bych si přála, tedy dobře. Když vidím foťák, beru roha, zatímco má ne příliš krásná přítelkyně, začne okamžitě pózovat. Na fotkách vypadá jako modelka. Já, za kterou se ještě pořád chlapi občas otočí, vypadám jako vlastní prababička.

 

 

Každá z nás touží po lásce. Ne po sexu, ten nám stačí jednou za čas, ale po něze, ochraně a pozornosti. To potřebujeme všechny a stále. Je to naše slabina, pro kterou jsme ochotné dost obětovat. Tedy aspoň ty z nás, které mají v těle estrogen a ne testosteron. Sex můžeme mít, kdy chceme. To ostatní jen výjimečně, většinou jen v době, kdy muž je do nás zamilovaný.

 

Další naší slabinou je stárnutí. Jen málo žen stárne do krásna, tímto postiženi chlapi nejsou. Je spousta krásných dědků. To je jedna z nespravedlností přírody. Když si vezmu takového Seana Conneryho coby Agenta 007, byl to libový frajírek, nic moc. Ale pak zestárnul. Do krásy. Vezměte si třeba filmy „Jméno růže“, „Highlander“. Nádherný dědek. Nakonec i to, co mám doma je docela pěkný dědek. Myslím, že leckterá mladá by ho brala, zvlášť kdyby znala výši jeho konta. Tedy peněz, které on vydělal, ale jsou v mé správě, tedy moje.

 

Překážkou tomu najít si mladší a hezčí jsem já, finanční ředitel své rodiny. Chceš mladší, hezčí? Prosím, ale připrav se na to, že tě připravím i o to co nemáš. Nemůžeš mít vše, velkou novou mladou lásku a prachy k tomu. Buď lásku, nebo peníze, obojí v žádném případě. Dokážete-li tohle, vezměte jed na to, že jste vítěz. Jestli muž nerad o něco přichází, pak jsou to jeho „statky“. To už pomíjím, že nerad ztrácí své hračky. Sice již dávno zapomenuté, ale jeho.

 

Slabinou mnoha žen je, že hlídají své manžely v panické hrůze, že budou opuštěny pro nějakou mladici. Stávají se Sherloky Holmesi. Sledují, kam chodí, kdy přichází, pronásledují je mobily, prohrabávají kapsy, kontrolují límečky košil, pátrají po cizím parfému. Otravují si život a stárnou závodním tempem. Přitom stačí tak málo, pevně držet finance pod svým palcem. O chudé byť krásné muže či dědky, zase takový zájem není, je-li vůbec jaký.

 

Jenže na tom musíte zapracovat v době, kdy jejich vražednou slabinou jste vy. V době, kdy vás bezmezně milují a jsou ochotni udělat pro vás cokoliv. Tato doba trvá tak maximálně do pěti let. Pak jejich láska a oddanost začne pomalu vyhasínat.  Takže chytrá ženská je odtáhne do kostela, nebo na úřad hned v prvních dvou letech známosti, kdy jsou ještě přesvědčeni, že to s vámi vydrží do konce života.

Chytrá ženská také ví, že žádné děti ještě manželství nezachránily, takže ty rozumné odrodí maximálně dva potomky. Je-li první dítě syn, pak můžete klidně zůstat jen u jednoho dítěte. Pokračovatel rodu je zajištěn. Nemusí se vám to líbit, ale jsou to prastaré pudy mužů a platí stále. A taky, když vás opustí, je mnohem jednodušší starat se o jedno dítě než o dvě a více. Největší hloupostí žen je po manželské krizi, beztak přijdou nutně i další krize, porodit na „usmířenou“ potomka. Ani deset dětí chlapa neudrží, když nechce.

 

Hospodaření s příjmy rodiny (ty, kterým to myslí) převezmou na sebe v samém začátku manželství, později už to dost dobře nejde. Starostlivě a s láskou v očích vyslovená věta: „Přeci se nebudeš při tvé práci ještě starat o takové prkotiny, jako je rodinný rozpočet, už máš starostí víc než dost,“ fungovat nebude.  Pak už se nemusí starat o šminky na límci košile, protože manžel prostě na milenku nemá. Jistěže nastane čas, kdy tento stav přestane vašemu muži vyhovovat, ale to už se dá obhájit. Když to nepomůže, pak zabere vybrat všechny peníze, založit si konto a tam je převést. Hnusné, ale jednoduché a účinné.

 

Ženská, které to myslí se nebude rozvádět kvůli nevěře, protože ví, že pro chlapa je sex bokem něco jako návštěva fitka. A když trváte na tom, že si klidně může prosouložit státní příslušnost, ale rodinu to nesmí stát ani orla, a vy se to nesmíte dozvědět, máte téměř jistotu, že ho přejde chuť.

 

Blbé je, když se zamiluje, ale to už je zase na vás. Ono začínat od nuly není pro nikoho jednoduché, a pokud správcem majetku jste vy, pak mu klidně můžete spočítat, jestli na nový začátek bude po rozdělení majetku mít. Budete-li hodně mazané, tak nebude.

 

Je hezké být samostatná, nezávislá persóna, ale není hezké se plácat životem sama a hledat. Zvláště, když roky ubíhají tempem roličky toaletního papíru, čili, čím je rolička menší, tím rychleji se točí.

 

Máme hodně slabin, ale některé jsou vražedné.

 

Autor: Běla Polášková | pátek 21.11.2014 11:24 | karma článku: 27,47 | přečteno: 3396x
  • Další články autora

Běla Polášková

Kohoutek

Tenhle příběh je hodně starý. Kdykoliv chci posuzovat nebo přijít na to, co chtěl autor abstraktního obrazu dílem říci, a odpověď nenacházím, mám nutkání rezolutně prohlásit: „ten pan umělec si dělá z lidí srandu“. Leč vzpomínka na onen zážitek, můj soud, respektive odsudek okamžitě zastaví...

7.3.2015 v 14:56 | Karma: 13,25 | Přečteno: 400x | Diskuse| Poezie a próza

Běla Polášková

Malý exkurz do duše šíleného golfisty

Dnešní den začal opravdu báječně. Probudil jsem se do slunečného rána, svěží a plný elánu. Taková rána jsou pro mě čím dál, tím více vzácnější. Častěji se probouzím s pocitem, že jsem celou noc tahal putny s uhlím do pátého patra, a se zbožným přáním spát ještě dalších osm hodin.

12.2.2015 v 14:17 | Karma: 8,31 | Přečteno: 343x | Diskuse| Poezie a próza

Běla Polášková

Den blbec

To ráno vstanete a cestou do koupelny si v bytě, který nemá jediný práh, si ukopnete palec. Moc to bolí. Pasta z kartáčku na zuby vám spadne do odtoku a odplave. „Den blbec“ je úspěšně odstartován...

29.1.2015 v 15:04 | Karma: 18,79 | Přečteno: 736x | Diskuse| Ostatní

Běla Polášková

Olomoucké syrečky na cestách

Jestli vás nějaký váš příbuzný někdy požádá o přivezení Olomouckých syrečků, zdvořile, leč rezolutně odmítněte. Leda, že jste tak velký extrovert, že vám pozornost široké veřejnosti nečiní potíže. Ani doma, ani v cizině. Možnost, jak splnit přání, je dokonalý obal, ale opravdu velmi dokonalý.

21.1.2015 v 15:16 | Karma: 20,73 | Přečteno: 1104x | Diskuse| Ostatní

Běla Polášková

Sex ve městě po Česku.

Seriály nemusím, velká část mi připadá úplně blbá. Ty, které jsem celkem sledovala, byly dva. Tudorovci (i když o králi Jindrovi mám jinou představu, co se jeho zevnějšku týká), ale mám historii ráda a i když tento příběh důvěrně znám, tak mi z něho moc neuteklo. Jediný, který jsem stíhala, byl Ranč u zelené sedmy. Měl všechno, příběh, skvělé obsazení a hlavně tam byla sranda. Další byl Sex ve městě (z toho mi sice polovina utekla), ale každý díl, který jsem viděla, mě náramně pobavil. A taky jsem tam našla vzdálenou paralelu s mými třemi přítelkyněmi, se kterými to táhnu životem už víc než třicet let.

13.1.2015 v 16:58 | Karma: 38,67 | Přečteno: 8770x | Diskuse| Poezie a próza

Běla Polášková

Škola základ života

Po pěti hodinách, jednom Neurolu, naučení látky o pět kapitol zpět, a jedné dobře mířené facce, jsem naučila svého vnuka rovnice o jedné neznámé, jako když bičem mrská.

6.1.2015 v 16:50 | Karma: 30,94 | Přečteno: 2091x | Diskuse| Poezie a próza

Běla Polášková

Řemeslo má zlaté dno – hetéry a spol.

Zase jsem neměla spaní. Tak jsem bloumala, po kanálech TV. Co kdyby, tam náhodou bylo něco, ke koukání. Bylo. Jílková, tentokrát v slušivých černých šatech, opět moderovala povídání, kde všichni mluví zároveň, nikdo nikoho nenechá domluvit, a síla hlasu přebíjí sílu argumentů. Vzápětí jsem pochopila, že pořad je o legalizaci řemesla, které celé věky provází lidstvo – o prostituci. Ha, to mě zajímá.

20.12.2014 v 13:43 | Karma: 19,63 | Přečteno: 1265x | Diskuse| Poezie a próza

Běla Polášková

Grafomanka od slova grafomanie

Milý deníčku, tohle škaredé pojmenování jsem si vysloužila od mého muže za to, že se držím doma a neobrážím ani butiky ani hospody. Že mám koníčky, na které kradu čas, kde to jen jde... Část zápisu z minulého měsíce.

18.12.2014 v 16:32 | Karma: 11,90 | Přečteno: 728x | Diskuse| Poezie a próza

Běla Polášková

Syndrom prázdného hnízda

Přijde den, kdy nezvedáte v koupelně ručníky co „samy spadly“ na zem, kdy zařvete do prostoru „my si snad neplatíme popelnici, že ty odpadky nikdo nevynese?“ a odpoví vám ticho. Přijde den a vy si ráno uvědomíte, že jediný komu musíte udělat snídani, jste vy sama...

13.12.2014 v 14:26 | Karma: 23,68 | Přečteno: 1507x | Diskuse| Poezie a próza

Běla Polášková

Já tomu prostě nerozumím

Vždy mě udivovaly mladé dívky, kráčející životem s chlapem, který by mohl být jejich dědečkem. Udivovali mě muži, kteří sice stárli, ale jejich partnerky měly konstantní věk dvacet pět až třicet. Divila jsem se tak dlouho, až jsem se stala nepřímým účastníkem toho jevu. Dobře mi tak.

6.12.2014 v 18:15 | Karma: 20,53 | Přečteno: 1929x | Diskuse| Společnost

Běla Polášková

Ženy v české politice

Vždy jsem si myslela, že kdyby v politice byly převážně ženy, tak už jsme hravě předehnali životní úroveň Švýcarska. Po těch pár letech demokracie si to už nemyslím. Nejsou to muži, kteří hýbají politikou této země. Ani omylem.

2.12.2014 v 13:43 | Karma: 35,58 | Přečteno: 2667x | Diskuse| Politika

Běla Polášková

Můj báječný muž

Zamyšlení o rozdílnosti vnímání světa a života muži a ženami. Protože je to téma, které je mi po stránce odborné zcela cizí, mohu popsat jen své osobní zkušenosti. Jak z bouřlivých rozprav o problému „můj muž“ na našich tzv. „Babincích“ vyplývá, tak rozhodně nejsou mé zkušenosti a pocity nijak výjimečné. Jsme tedy manželství spíš šedý průměr, nic zvláštního. Nebo se mýlím?

29.11.2014 v 18:12 | Karma: 17,54 | Přečteno: 836x | Diskuse| Poezie a próza

Běla Polášková

Prý hloupneme

Asi přestanu s definitivní platností číst tisk. Nic pěkného se stejně nedozvím. Občas se jim povede vtipný komentář a to je asi tak všechno. A dnes jsem se ke všem katastrofám, které nás postihly díky politickým šarádám a jiným neveselým historkám, navíc ještě dozvěděla, že: Evropani hloupnou. Jsou o dost blbější než naši předci v 19. století.

25.11.2014 v 15:05 | Karma: 33,33 | Přečteno: 3790x | Diskuse| Poezie a próza

Běla Polášková

Láska kvete v každém věku

Jak je to vlastně s láskou v pozdním, nebo hodně pozdním věku? Asi to nebude tak mizerné, jak si mnozí mladí myslí, jak jsem si kdysi myslela i já. Také mi připadalo směšné, když se dva staří lidé k sobě tulili na lavičce v parku, vodili se za ruce, a nedej bože když se políbili. A co já dnes nato?Už jsem mnohem smířlivější. Nejenže je chápu, ale i obdivuji.

23.11.2014 v 15:12 | Karma: 17,98 | Přečteno: 802x | Diskuse| Poezie a próza

Běla Polášková

Já Peggy - povídka

Ahoj lidi. Já Peggy, šťastná a veselá holka, vám povím ve zkratce něco o mém životě. Můžu, že jo? Ale je to tedy ovšem drámo.

18.11.2014 v 19:13 | Karma: 14,87 | Přečteno: 388x | Diskuse| Poezie a próza

Běla Polášková

Skleróza

Skleróza obecně, je největšími strašákem nás dříve narozených. Je tisíce návodů jak jí předcházet. Trénovat mozek, je takový nejrozšířenější, jen dobře se radí, hůře provádí. Navíc, takového Alzheimra, toho neřáda a metlu moderní civilizace, zastavíte jedině dobře mířenou ranou doprostřed čela. Jen to musí být včas, když ještě víte, kde máte pistoli, nebo něco podobně průrazného.

16.11.2014 v 12:53 | Karma: 13,02 | Přečteno: 621x | Diskuse| Poezie a próza

Běla Polášková

Jak jsem rozvracela republiku

Ne, že bych si pamatovala Šemíka jako hříbě, ale pamatuji už docela dost a jsem tak stará, že skoro vše jsem viděla již nejméně dvakrát. Vyrůstala jsem v době, kdy zde vládla ona, ze zákona, nedemokratická a zavržení hodná strana. Doba to byla hnusná, a přes tuto skutečnost, viděno zpětně, jsou zde příběhy, dnes již úsměvné. Příběhy o bezbřehé blbosti této doby a lidí, kteří jí oddaně sloužili.

14.11.2014 v 16:32 | Karma: 19,58 | Přečteno: 712x | Diskuse| Poezie a próza

Běla Polášková

Nevěra

Pokud žijete dostatečně dlouho ve svazku manželském, vsadím boty, že jste se s tímto tématem setkali. Pokud jste měli štěstí, tak jen zprostředkovaně u svých přátel, či známých. Pokud ne, pak samy osobně. Jedno je jisté, nepátrat a nevědět. Jak řekl kdysi nějaký sexuolog: Nechtějte šťastné manželství, chtějte manželství spokojené.

11.11.2014 v 10:45 | Karma: 22,75 | Přečteno: 1550x | Diskuse| Poezie a próza

Běla Polášková

Blbá nálada

Je dnes módou nadávat na všechno. Na politiku, na podnikatele, na kmotry, na zaměstnavatele, na počasí. Zamyslel se někdo nad tím, co je opravdová bída, co je opravdová tragedie? Naši, mnohých rodiče, mnohých prarodiče, zažili hrůzy, o jakých se nám nesnilo. Snad právě proto, byli v dobách klidu bez válek, šťastní za každý nový den.

7.11.2014 v 11:03 | Karma: 22,87 | Přečteno: 886x | Diskuse| Poezie a próza

Běla Polášková

Dobrá tchýně

Každá žena, která porodí dítě, se tímto okamžikem stává potenciální tchýní. Tedy něčím co si zasluhuje pouze a jen opovržení a bude v budoucnu zdrojem nevybíravých útoku ze všech stran. Tuto skutečnost si žádná z nás neuvědomí a je to skutečnost krutá a nespravedlivá...

4.11.2014 v 14:13 | Karma: 22,77 | Přečteno: 1015x | Diskuse| Poezie a próza
  • Počet článků 26
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1720x
Nejsem poeta, jen pozorovatel života. Proto mám ráda fejetony. Občas píši i povídky, ty si ovšem vymýšlím. Mám ráda humor, jsme tu chvíli a mrtví budeme dlouho. Nejsem si jistá, že ho umím, ale moc se snažím vidět jej za vším.